Dvanáctý den na táboře, čtvrtek.

 

Náš tábor se blíží ke konci. Čtvrteční ráno bylo poněkud chladné a větrné, během dne se ale počasí umoudřilo a brzy jsme mohli odložit mikiny a tepláky vyměnili za kraťasy.

Dopolední trénink byl přípravou na odpolední zkoušky. Procvičili jsme si tuly, základní techniky, sebeobrany, zkrátka téměř vše, co je k jednotlivým výkonnostním stupňům potřebné. Krátce před půl jednou na nás už čekala v jídelně zelňačka a brambory s kuřecími stripsy, jako příloha byl zelný salát, kdo chtěl, mohl si dopřát tatarku nebo kečup. To byla dobrota, děti si nadšeně přidávaly a oblizovaly se až za ušima. Do zkoušek zbývala hodina a půl, ti jež je čekali, se ještě snažili využít poslední minuty k procvičení, někdo si ještě pilně opakoval teorii. V půl třetí zasedla zkušební komise ve složení mezinárodních instruktorů Kamila Kolofíka a Viktora Steina a přísedícím za školu Benátky byl Ondra Růžička. Zkoušek se zúčastnilo celkem 16 adeptů. Nervozita by se dala krájet, nicméně po více než dvouhodinovém náročném zkoušení se všem ulevilo a čas věnovaný přípravě se vyplatil. Zkoušky zvládli všichni. Zbytek odpoledne byl volnější program a večer jsme měli připravený raut (několik druhů sýrů, šunky, salámů, koláčky, pečivo, zelenina, prostě samé dobroty). Většina dětí pak zamířila na rozlučkovou diskotéku a pár dětí zasedlo okolo ohně a užívalo klidného večera. Zítra nás čeká po snídani už jen úklid chatek, vyhlížení rodičů a pak tradá domů. Ale že to uteklo!

    Fotografie - každý den doplňujeme.

 

Jedenáctý den na táboře, středa.

A máme tu středu. Dnešní den jsme pojali výletově. V šest hodin byl budíček, pak rychlá snídaně, kontrola obsahu batůžku a mohli jsme vyrazit na jetětické nádraží. Náš „červený štrůdl“ (všichni jsme byli řádně oblečeni do našich červených triček TKD), který nebylo možné přehlédnout, zabral jeden ze dvou vagonů vláčku mířícího do Písku. Důležitá byla i přítomnost našeho doprovodného vozidla v čele s Víťou, které nám zajišťovalo svačiny.  Naše kroky směřovaly do centra, prohlédli jsme si sochy z písku, na téma Rumcajs, Manka a Cipísek, pochutnali jsme si na točené zmrzlině a někteří si ještě neodpustili ledovou tříšť. Následně byl vydán rozchod, a tak se pět skupinek pod vedením těch nejstarších vydali na průzkum. Útokem byly brány převážně hračkářství, papírnictví ale i knihkupectví. Počasí nám přálo a sluníčko krásně hřálo. Zpět jsme se vydali procházkou až na nádraží Písek-město, které bylo o stanici blíže našemu cíli. Do tábora jsme dorazili něco málo před pátou hodinou a velkým úspěchem bylo, že nikdo nechyběl. Vzhledem k dešti byl menší problém s individuálními tréninky, ale naštěstí déšť netrval dlouho a i půlhodinka, která zbývala do času večeře, se hodila. Přeci jen zkoušky jsou už zítra a nic se nesmí ponechat náhodě. K večeři byly výborné langoše, tradičně s česnekem, kečupem a sýrem, ale kdo chtěl, mohl zvolit i jinou kombinaci. Po večeři byli stanoveni čtyři hlavní velitelé, kteří si ostatní děti férově rozdělili a vybaveni „minami“ (balónky naplněnými vodou) mohli začít velkou bitvu o své vlajky. Den byl vskutku nabitý a dlouhý, a tak s úderem večerky již všichni leželi spokojeně na chatkách s očekáváním jaký bude ten následující – předposlední, táborový den.

Desátý den na táboře, úterý.

Úterý patřilo opět ke standardnímu tréninkovému dni. Na táboře jsme se dosud speciálně nevěnovali sebeobranám a tak jejich čas nastal na dopoledním tréninku. Jelikož u sebeobran je nezbytné aby páky byly provedeny s milimetrovou přesností, tak všichni tři trenéři procházeli mezi dětmi a kontrolovali správnost provedení. Celý den nás trápily přeháňky a nejinak tomu bylo i u dopoledního tréninku, který jsme tak museli o chvilku zkrátit. Účastníci táboru Oko byli dnes na výletě, měli jsme jídelnu tentokrát celou pro sebe a mohli jsme si nerušeně pochutnat na ovocných knedlících. Po zaslouženém odpočinku po obědě došlo na sportovním tréninku k vyvrcholení našeho táborového snažení, neboť jsme se celou hodinu věnovali sportovním zápasům. Děti hrály přehazku, nohejbal a neodmyslitelný gagaball.

Poté co se táborníci Oko vrátili z výletu, požádali nás abychom jim ukázali něco málo z Taekwon-Do. Trenéři Viktor a Honza je společně se svými asistenty zasvětili do základů sebeobrany.

Během dopoledne nás navíc překvapila kontrola z krajské hygieny, prošli jsme však na jedničku.

Zítra nás čeká výlet do Písku, tak je nutné jít brzy spát, neboť nás čeká časné vstávání, aby nám neujel vlak.

Devátý den na táboře, pondělí.

Náš letní tábor se přehoupl do nového týdne. Počasí se dnes vydařilo, sluníčko svítilo ostošest a den jsme tentokrát přečkali bez deště. I když by se někdy ke zchlazení hodil. Na dopoledním tréninku se cvičilo v dobocích  a díky trenérovi Honzovi jsme se opět pěkně zapotili. Mimo jiné jsme si procvičili dvoukrokový a tříkrokový sparring. Všem řádně vyhládlo a tak zeleninová polévka a vepřové s bramborem přišlo vhod. Oškrábat takovou horu brambor dá totiž našim kuchařkám hodně práce a z našich  přídavků byly nadšené. Odpolední program se nelišil od včerejšího dne. Sportovní trénink pro „závodníky“ byl v režii Kamila a ostatní řádili na gagabolu anebo hráli další míčové hry. Před večeří proběhly individuální tréninky, na kterých jsme zaznamenali větší účast než v předešlých dnech, což je známkou toho, že zkoušky na vyšší stupně se již blíží. K večeři nám paní kuchařky přichystaly bramborový guláš, který byl výborný, nicméně na náš sobotní rozhodně neměl. Naše děti jsou plné energie a tak po večeři zvítězil oblíbený gagabol a někteří šli zkusit opět nohejbal. V deset standardně večerka a nutný spánek ať máme zas sílu na další den.

    Fotografie - každý den doplňujeme.

Osmý den na táboře, neděle.

Je za námi další táborový den.  Program se nám opět vrátil do standardních táborových kolejí, dopolední trénink pro všechny byl pod vedením Kamila.Tentokrát se na tréninku probíraly mírně pokročilejší techniky, jako kombinace nohou s rukama a boj na zemi. Nezúčastněným přihlížejícím by se mohlo zdát, že se jen tak „válíme“, ale byla to pěkná fuška. Po chutném obědě (kmínová polévka a hovězí s rýží), polední pauza a odpolední aktivity. Jedna skupinka šla na paint-ball, mrňata na míčové hry a závodníci samozřejmě na sportovní trénink.

Musíme vyzdvihnout nasazení naší noční hlídky, která hrdinně chránila a opět ubránila naší táborovou vlajku. Dokonce zajali jednoho z útočníků, kterého zpacifikovali, znehybnili a vystavili mučení.
Večer si někteří užívali na diskotéce, jiní si rozdělali táborák a pochutnali si na posledních buřtech.
Také jsme se dnes museli rozloučit s naší milou paní doktorkou Janou, kterou pracovní povinnosti odvelely zpět domů. Už teď se nám stýská, stejně tak jako po tetě Lence a nejmenšímu účastníkovi Matoušovi, kteří také dnes museli odjet.

 

Sedmý den na táboře, sobota.

Při sobotním večeru posloucháme zpívající děti u kytary při posezení u ohně. Kam se hrabou naše popové stálice! Je to zasloužené posezení po celodenním programu. Po snědení všech rohlíků a pomazánky se děti rozdělily do 4 družstev, které soutěžily ve speciální disciplíně – uvař si svůj oběd. Každá skupina dostala proviant a musela připravit buřt-guláš. Po rozdělání ohně a postavení kotlíků se děti pustily do vaření podle vlastní tajné receptury. Po krátké chvíli se celá louka rozvoněla dle použitého koření a množství špekáčků. V mezidobí se oloupaly brambory, které holky úhledně nakrájely na rovnoměrné kostičky. Po nějaké době už se všem sbíhaly sliny. Naše jury neboli dvanáctičlenná porota s připravenou hodnotící listinou, kde se posuzoval vzhled, vůně, chuť, hustota a barva, vyrazila se svými mističkami vybrat nejlepší skupinu. No to byl úkol. Jedna skupinka vedle druhé vyčarovala dokonale, perfektně vonící a lahodné gulášky. Po velice těsném hodnocení vyhrála skupina Kuby Roubala. Kdo by chtěl ještě ochutnat, má smůlu, nezbylo vůbec nic a to každá skupinka uvařila přibližně 8litrů! A pak přišel déšť, při kterém všechna bříška měla čas odpočívat. Protože jsme na sportovním soustředění, po poledním klidu se odehrál již trénink zaměřený na apchagi na tisíc způsobů pod vedením benátského trenéra Ondřeje Růžičky. A protože se v mezidobí zase umoudřilo počasí a vyskočila teplota, skupinka nadšenců vyrazila na koupání do bazénu. Prostě to byl celkem akční den. Musíme uznat, že ti naši svěřenci jsou šikovní a zatím sklízí samé pochvaly i od ostatních táborníků v kempu a paní kuchařek, a to je skvělé ocenění…tak zase zítra…

Šestý den na táboře, pátek.

Pátek začal deštivě, až jsme měli obavu, zda se náš plánovaný výlet na koupání do orlické přehrady uskuteční.Po snídani se ale počasí naštěstí umoudřilo, mraky z oblohy postupně zmizely a z nebe na nás konečně vykouklo sluníčko. Pláštěnky jsme tak mohli nechat na chatkách a místo toho jsme si do batůžků vzali plavky, ručník, opalovací krém a mohlo se vyrazit. Cesta nám rychle utekla, za nedlouho už jsme obsadili pláž a někteří vyzkoušeli teplotu vody v přehradě. Náš doprovodný vůz zajistil obědové balíčky a tak jsme si doplnili energii na zpáteční cestu. Zpáteční cesta vedla okolo nám známé restaurace, kde jsme si pochutnali na zdejší malinovce a samozřejmě nechyběla ani zmrzlina. Jelikož jsme sportovci, nelenili jsme a zahráli si nohejbal, ti menší mohli využít houpačky, kolotoče, nebo kuželky. Do tábora jsme dorazili krátce před půl šestou a tak ti co měli ještě dost sil věnovali zbývající čas do večeře individuálnímu tréninku. K večeři jsme tentokrát měli kuře na paprice s těstovinami, opět nám moc chutnalo a o přídavky nebyla nouze. Kdo ještě nebyl dostatečně nabažený vody, mohl jít s Honzou do bazénu. Dnešní den je o něco významnější, protože naše milá paní doktorka Jana má narozeniny, došlo tedy také na hromadnou gratulaci. Pak už opět večerka, rozdělení hlídek a těšení se na další táborový den.

PS: Paní doktorka je opravdu dojatá a děkuje. :)

 

Pátý den na táboře, čtvrtek.

Dnešní den byl opět krásně slunečný, ale i veselejší, protože naši bojovníci v noci nejenže ochránili naši vlajku, ale ještě navíc se jim podařilo ukořistit vlajku sousedního tábora.

Po ranní rozcvičce a hygieně následoval trénink pod vedením Honzy. Pěkně jsme se zapotili tak jako vždy, ale i přesto o zábavu nebyla nouze. Po nutné sprše a chvilkovém odpočinku jsme si to namířili na oběd. Tentokrát jsme si mohli pochutnat na květákové polévce a rajské omáčce s houskovým knedlíkem. Všichni jsme se olizovali až za ušima. Odpoledne zase standardně skupina „závodníci“ trénovala pod dohledem Kamila převážně boční kop a několik základních technik. Ostatní se odebrali v doprovodu Víti, Jany a Lenky hrát míčové hry - oblíbenou přehazovanou a vybíjenou. Poté jejich řady doplnili i naši „závodníci“. Počasí nám opravdu přálo a nic nebránilo tomu, abychom po večeři využili i zdejší bazén. Koupat se šli hlavně ti největší otužilci, protože voda v bazénu byla vskutku osvěžující.
Zpestřením dne byla pro děti točená zmrzlina, kterou všichni dostali jako pozornost od hlavního „guru“ tohoto tábora.  Do místní kuchyně byl totiž pořízen zmrzlinový stroj a tak jsme si mohli vychutnat jahodovou či vanilkovou zmrzlinu. Mňam!
A další den je za námi. Děti už spokojeně spí na chatkách. Nespí jen ti, co jsou na hlídce a mají důležitý úkol bedlivě strážit naší vlajku.

Čtvrtý den na táboře, středa.

Při dalším dni nás navštívilo konečně i dobré počasí a pořádná dávka slunce. Některé naše bledule trochu porozkvetly, ale nezrůžověly, protože povinností bylo se pořádně namazat krémem. Hned ráno všechny velmi rychle probralo zjištění, že chybí naše nově vytvořená táborová vlajka (během dne byli lupiči skupinou tajných detektivů vypátráni a vlajka byla navrácena zpět na své místo.)

Po ranním boji o čokoládové kuličky k snídani, které naše děti zbožňují, se vydaly na pravidelný trénink. Ten dopolední byl zaměřen na techniky, ale protože jsme na táboře, tak také na zábavné hry a to se líbí všem. A jelikož tady čas nekráčí, ale běží, byl zase čas oběda. Knedlíky se zelím a masíčkem měly výborný ohlas. Někteří zvládli i 14 knedlíků a dokonce také drobotina si chodila přidávat. No prostě zase plusové body u paní kuchařek. Po poledním klidu se děti rozdělily do skupin a musely pěšky dojít do cíle zadaného dle mapy, na místě pak zjistit požadované informace a pořídit fotodokumentaci. Když měla skupina vše splněno, mohla se vydat na cestu zpět. Musíme pochválit všechny účastníky, protože úkoly splnily prakticky všichni a podařilo se jim vrátit do stanoveného limitu. K večeru, na přání dětí, se rozehrála diskotéka na přání a musíme uznat, že taneční styly mnohých byly velice originální. A zítra? No je taky den…

Třetí den na táboře, úterý.

Třetí cvičební den začal téměř stejně jako ten předchozí. Po krátké rozcvičce a ranní hygieně jsme si naplnili bříška výbornou snídaní a pomalu se začali těšit na dopolední trénink pod vedením trenéra Ondry.

Trénink začal nácvikem základních technik, které se později používaly v trénovaných tulech. Jednotlivé cvičební sekvence byly hojně prokládány hrami, ve kterých si děti, ač jim to nejspíš ani nepřišlo, trénovaly koordinaci pohybů a gymnastiku. Po tréninku proběhla hygiena a už jsme začali vyhlížet oběd. Po výborné omáčce s masem a rýží následoval polední klid, který pomalu i děti začínají poctivě dodržovat, protože se již projevuje sportovní vytížení z předchozích dní. Na odpolední program jsme se jako obvykle rozdělili na skupinu závodníků, kteří pod vedením Kamila a Ondry pilně trénovali na závody, na které se v příští sezoně chystáme, a nezávodníky, kteří si dali malý turnaj ve vybíjené, který s přehledem vyhrálo družstvo pod vedením Zdendy Lhotky. Poté už jsme se spojili se závodníky a jeden po druhém si zaběhli připravenou opičí dráhu, která se ukázala ne až tak jak jednoduchá jak na první pohled vypadala a mnozí favorité na ní vyhořeli. Nejlepšími časy se mohou pochlubit Sára a Natálka Podskalníkovi, které shodně zaběhly dráhu za 18 vteřin. Ihned v závěsu za nimi byli s časem 19 vteřin další dva závodníci Zdenda Lhotka a Ivča Bohatá a s 21 vteřinami Petr Šimon. Na sladkou odměnu měli nárok všichni, kteří se vešli pod půl minuty. Aby toho nebylo málo, vešla se nám do odpoledních aktivit i příprava na fotbalový turnaj, který se konal místo dnešních individuálních tréninků. Turnaje se zúčastnila naše tři fotbalová družstva a soupeřem jim byla tři družstva vybraná z ostatních táborových skupin, které pobývají v areálu – proběhly tři zápasy, z čehož dva byli pro naše malé a velké fotbalisty vítězné. Aby to nebylo děvčatům líto, proběhl ve stejném čase na druhém hřišti turnaj v přehazované. Zde byly síly velmi vyrovnané – jedno z našich dvou pečlivě vybraných družstev vyhrálo a druhé jen těsně podlehlo děvčatům z druhého tábora. Odměnou pro všechny naše sportovce byla vydatná večeře v podobě zapečených těstovin. Druhou, mnohem více oceněnou, odměnou je pro ně diskotéka, která proběhla večer v nově vybudovaných prostorách ve vedlejším táboře.

Druhý den na táboře, pondělí.

Při pondělním nástupu a ranní rozcvičce nás doprovázel jemný déšť, ale postupně se počasí umoudřovalo, a tak dopolední trénink byl již ve znamení sluníčka. Většina z nás tak postupně odhazovala mikiny. Značný podíl na tom měl i Honza, pod jehož vedením jsme si procvičili další základní techniky, které byly prokládány zábavnými kolektivními cvičeními, a teplo nám tedy brzy bylo všem.

Po dopoledním tréninku následovala sprcha a pak oběd. Pochutnali jsme si na kapustové polévce a kuřecím masu na kari s těstovinami. To, že nás paní kuchařky mají v oblibě je znát na velikostí porcí, se kterými si nejen naše děti umí poradit raz dva. Není divu, po tréninku vyhládne opravdu každému, i těm ne moc velkým jedlíkům. Všichni pak po obědě odpočívali na chatkách a nabírali síly na další trénink.
Odpoledne skupina nazvaná „závodníci“ trénovala s vyražeči kopy a údery pod dohledem Kamila, na závěr jsme procvičili pár základních technik z jedné ze sestav a následně jsme hodinový trénink zakončili hromadnou sestavou. Mezitím ostatní hráli fotbal trošku jinak, neboť nemohli používat nohy, ale pouze ruce. Poté se k nim přidala skupina „závodníků“. Rozděleni na čtyři družstva zaujali všichni pozici vleže, každá skupina měla svůj koš, který měla bránit před shozením. Nejdříve všichni proti všem, pak dvě družstva proti sobě. Na závěr byla tato hra zvaná žížalí válka zpestřena: namísto shazování košů, se museli do košů vhazovat tenisáky.
Pak opět nutná sprcha a odpolední svačinka k doplnění energie. Od pěti byl čas pro individuální trénink zvaný „chyť si svého instruktora“ nejen pro ty, co se připravují na zkoušky.
Jakmile nastal čas večeře, odebrali jsme se do jídelny, kde na nás čekalo vepřové maso na kmíně s bramborami. Prázdné talíře byly známkou toho, že všem opět chutnalo. 
V podvečer si děti zahrály gagabol a vybíjenou. Potom už jen druhá večeře až se čas pomalu nachýlil k hodině desáté (čas večerky) a běda jak někdo bude jinde než ve své chatce a své posteli. Toho čeká ranní kačákování.

 

První den na táboře, sobotní příjezd a neděle.

Nezdá se to, ale už 2 dny tábora jsou za námi. Včera se sjelo 62 účastníků sportovního soustředění Taekwon-do k tradičnímu pobytu v rekreačním areálu Tábor Oko v Podolí I. Mnoho našich sportovců tu je již po několikáté, což je pro nás krásná zpětná vazba.

Předchozí den byl spíše relaxační s postupným zabydlováním v chatkách a stlaní postýlek a seznamování se s novými kamarády. Po poučení o programu tábora a základních pravidlech nastal čas papání. K večeři nás naše oblíbené paní kuchařky překvapily vynikajícím guláškem a poté se děti věnovaly hlavně míčovým hrám. K večeru dostala každá chatka za úkol namalovat si vlastní vlajku, kterou bude bedlivě střežit při hlídkách. Navíc byla namalována velká táborová vlajka, kterou budou všichni hlídat před sousedním táborem.

Dnešní den zahájila rozcvička po vedením Ivči Bohaté, kdy si děti pomalu protáhly zkrácené končetiny a poté byl přesun na pořádnou snídani před prvním tréninkem. Věkové spektrum je docela pestré. Nejmladší cvičící účastník je tento rok 5 letý. Trénink začal s oprašováním základních technik. K radosti trenérů byly techniky velmi pěkné.  

Děti mají z domova pořádně dobité baterky, protože o odpoledním klidu se chtěly nadále věnovat hrám a dovádění, což při klidovém režimu nebylo povoleno. Ale už jsme u některých dětí viděli pastelky a těšíme se na výstavu.

Odpoledne se konal turnaj v kopané a vybíjené. Pyšně můžeme říct, že naši sportovci jsou opravdu všestranní a znají pravidla fair play.

A i když občas sprchne, tady se to zatím tetelí smíchem a radostí…a v tom budeme pokračovat…