Pátek
Dnešní den je pro nás vlastně poslední tréninkový. Začal jako obvykle rozcvičkou, kterou si tentokráte připravil asistent Jiří.
Na dopoledním tréninku jsme si užili každého trenéra chvilku. Rozcvičili jsme se s Ivčou, pak si trénink převzal Honza. Pod jeho vedením jsme v podstatě létali v oblacích – trénovaly se techniky ve výskoku a letu. Kopali jsme jednou nohou nebo i oběma, z otočky, s rozběhem i z místa. Pak si trénink převzal Ondra. Ten si pro nás připravil různá cvičení na lapy a vyražeče, třeba i se zavřenýma očima. A konečně třetí část si vzal pod trenérskou taktovku Kamil. S ním jsme si zacvičili základní techniky a také tuly. Po rychlé sprše jsme pospíchali na oběd. Po poledním klidu jsme si nastoupili na odpolední trénink. Již když jsme přicházeli na tréninkový plac, bylo jasné, že to nebude jen tak ledajaký trénink. V okolí byly rozestavěny kužely, povalovaly se tu pěnové „žížaly“ a nepřehlédnutelný byl i dětský tunel. Po svižné rozcvičce pod vedením Honzy jsme se dozvěděli pravý důvod připraveného vybavení. Trenéři si pro nás přichystali překážkovou dráhu, kterou musela proběhnout vždy celá chatka. Samozřejmě že na čas. Na trase nás čekaly kromě běhu také překážky jako třeba průlez dětským tunelem či pneumatikou, ručkování, slalom, chůze po špalících a v neposlední řadě i trenéři s žížalami v rukou. Trasu nakonec zvládli všichni, někteří trochu s obtížemi, ale nakonec se tunelem protáhli i trenéři, kteří se také zúčastnili závodu. Po závodu padla na některé nervozita – přišel čas na zkoušky. Ty nakonec trvaly více než hodinu. Všichni adepti uspěli. Gratulujeme! A co teď večeře a pak závěrečný táborák. U táboráku bylo velmi veselo, opékaly se buřtíky a zpívaly se klasické táborákové písničky a také řada pohádkových. Pro všechny to byla krásná tečka za soustředěním. Zítra už nás čeká jen balení, slzy loučících se lidiček a odjezd domů. Rodiče těšte se! My už se těšíme na příští rok, až se zase sejdeme a užijeme si báječné chvíle na soustředění.
Čtvrtek
Dnešním dnem jsme se přehoupli do druhé poloviny týdne a náš tábor se pomalu ale jistě blíží ke konci. Ráno byli všichni připraveni na rozcvičku. Někteří si jí prodloužili v podobě trestu za porušení večerky. Následovala jako vždy bohatá snídaně a příprava na dopolední trénink. Ten byl dnes v plné režii trenéra Víťi a náplní byly sebeobrany. Sluníčko svítilo ostošest a tak jsme všichni uvítali pauzu na oběd (tentokrát jsme si pochutnali na těstovinách a rajské omáčce s masovými kuličkami) a následující polední klid. Odpolední hodinový trénink měl na starosti Ondra. Opět jsme se pořádně zapotili a tak svačinka přišla vhod.
Zpestřením dnešního odpoledne byla hra o poklad. Děti rozdělené do dvou skupin, jedna pod vedením Kuby a druhá pod vedením Dády se vydaly do zdejšího okolí, aby podle nalezených indíciích mohly vypátrat poklad v podobě sladkých dobrot. Vítězem se stala skupina Dády, která se férově o poklad podělila s poraženou skupinou Kuby. Do večeře ještě zbýval nějaký čas, který někteří vyplnili individuálním tréninkem a někteří si po pátrací akci raději odpočinuli. K večeři jsme měli na výběr z brambor a smaženého řízku a tvarohovo-meruňkové žemlovky. Získanou energii jsme mohli ještě trošku vybít při fotbálku, nohejbale, tenise nebo na dětském hřišti.
Středa
Dětmi velmi očekávaný den, den výletu. Jako každé ráno jsme měli rozcvičku, kde nás informovali o tom, co všechno si máme na výlet zabalit, a víceméně i o programu dne.
Přesná trasa však dětem známa nebyla. Po snídani jsme se namazali opalovacím krémem, nastříkali repelentem a s menším zpožděním vyrazili směr Seč. Prvních pár kilometrů měli všichni veselou náladu, s přibývajícími kilometry dobrá nálada ubývala. Slunce nám pražilo do zad, a proto únava přišla velmi rychle.
Po pár hodinách jsme dorazili na koupací přestávku. Snědli jsme své svačinky a kdo chtěl, mohl se jít koupat do přehrady Seč. Když jsme se dostatečně vydováděli ve vodě, vydali jsme se na zmrzlinu do nedalekého města Seč. Po cestě jsme se ještě zastavili na zřícenině hradu Oheb, kde jsme si udělali skupinovou fotku.
Notně unavení jsme dorazili do města, kde jsme dobyli energii slibovanou sladkou odměnou. Po krátké pauze jsme nastoupili do objednaného autobusu, který nás dopravil zpět do areálu, kde jsme naší tůru zakončili melounem. Pak nás už čekala jen výborná večeře a zbytek večera probíhal podle režie každého jedince.
Úterý
V úterní den bylo vše ve stejném pořádku a režimu. Po těžkém probouzení s následnou rozcvičkou pod Ivčinou taktovkou jsme si vylepšili náladu při vydatné snídani. Později začínal dopolední trénink, kterému dneska velel Kuba. Jeho program se věnoval skokům a speciálním technikám. Kuba dal všem do těla, takže všem notně vyhládlo a děti se nemohly dočkat oběda a poledního klidu. Klid utekl velmi rychle a byl čas připravit se na Kamilův trénink, který tentokrát proběhl v záři ostrého sluníčka. Vyhřátí ze sluníčka jsme se vrhli do bazénů. Děti se vydováděly ve vyhřívaném bazénu a ti statečnější se pak mohli ještě připojit ke starším. Zvláště starší žáci si užili chladnou říční vodu ve velkém bazénu se skluzavkami. Trochu chladnější voda je zřejmě probrala z údajné těžké únavy po tréninku, takže se v bazénu dovádělo a klouzalo dobrou půl hodinku. Den byl zakončen večeří, již trošku tradičním nohejbalem a také fotbalovým soubojem mezi klubem z Benátek a Sparringu.
Pondělí
Dnešní den jsme začali tradičně rozcvičkou, kterou si vzal na starost trenér Ondra. Po rozcvičce se všichni těšili na snídani, která byla opět velmi bohatá a výborná. Dopolední trénink byl po vedením Kamila, který si pro nás připravil zábavný trénink, při kterém jsme si vlastně celou dobu jen hráli.
Rozdělili jsme se do skupinek, které se střídali na stanovištích. Jedno stanoviště trénovalo kopy a údery na gumolanech, druhé stanoviště trénovalo bloky pomocí žížal, na třetím stanoviště jsme řádně procvičili tuly, čtvrté stanoviště bylo opět s gumolany, ale tentokrát jsme na nich běhali a skákali a nakonec jsme si prošli sebeobrany. Po tréninku rychlá sprcha a už hurá na oběd. Kuchařský tým nám připravil dvě výborné varianty oběda – zapékané těstoviny nebo brambory. Po odpoledním klidu jsme se opět vrhli na cvičení, a opět s Kamilem. Ten měl dnes velmi dobrou náladu a tak i první část odpoledního tréninku byla spíše zábavná – ve dvojicích jsme se přetlačovali a přetahovali snad na sto způsobů. Pak jsme se stejně jako včera rozdělili na dvě skupinky – závodníci a nezávodníci. Závodníci se pilně připravovali na sparingy – cvičily se techniky na vyražeče ve dvojicích i skupinách. Druhá skupinka šla vyzkoušet venkovní vyhřívaný bazén. V bazénu se všichni řádně vyřádili, takže svačina přišla všem vhod. Po svačině a krátkém odpočinku se někteří věnovali badmintonu, fotbalu, ping pongu nebo individuálním tréninkům s trenéry a asistenty. Odpoledne rychle uteklo a tak nás nástup na večeři téměř překvapil. Ta byla opět vynikající – moravský vrabec nebo těstovinový salát. No a co po večeři? Přece se tu nebudeme jen tak válet. Nejpočetnější skupinku byste našli u nohejbalového hřiště, kde se již včera odehrál zápas mezi trenéry a studenty. Dopadl nerozhodně a tak se dnes samozřejmě pilně trénovalo, aby se mohl zápas zopakovat. Někteří byli ale z denních aktivit opravdu unaveni a tak na chatkách vytáhli karty. Za chvilku už je tu večerka – je třeba nabrat síly na další tréninkový den...
Sobota a Neděle
Po pěti letech jsme se vrátili do nádherného Sportovně-rekreačního areálu Tesla. Už před pěti lety nám tu bylo dobře, areál byl pěkný, udržovaný. Od minule navíc prodělal několik změn – na chatičkách přibylo sociální zařízení a byly postaveny nové sprchy. Také snídaně formou velkého bohatého bufetu (včetně zeleniny, ovoce, uzenin, vajíček na několik způsobů, jogurtů, muesli ...) jsou změnou oproti našemu minulému pobytu.
První táborový budíček zvládli všichni účastníci bez problémů, stejně jako první rychlejší pohyby v podobě rozcvičky pod vedením trenéra Kamila. Následná snídaně ukázala, že tento denní chod bude nejsilnější součástí táborové gastronomie. Na bohatém ranním menu si všichni pochutnali a poté se mohli s ještě větší chutí vrhnout na první ostrý trénink vedený trenérem Honzou. V rámci rozcvičky jsme si vyzkoušeli všechny možné i nemožné pohyby se švihadlem. Bylo vidět, že někteří borci si s ním rozumí velice dobře, ale našli se i tací, kteří provaz se dvěma držadly na koncích viděli poprvé. Poté jsme procvičili základní techniky, nejdříve samostatně v chůzi a následně ve dvojicích i jejich blokování. Vyzkoušeli jsme si i techniky v rychlém pohybu na lapy. V této fázi se konečně někteří cvičenci zapotili. Trénink byl proložen jako vždy nějakou hrou a pod Honzovým vedením rychle utekl a mohli jsme se těšit na oběd. Polévka s kapáním a špagety s rajčatovou omáčkou byly pro všechny odměnou za dobře odvedenou práci při dopoledním tréninku. Po obědě vedoucí naordinovali všem klidový režim, aby mohli nabrat sílu na odpolední část. Té se ujal Kamil, který nám za pomocí speciálních „gumicuků“ ukázal, že zacvičit Dan Gun tul nebo udělat zdánlivě obyčejný úder nebo kop nemusí být vždy tak jednoduché. Obzvlášť pokud je úder veden na horní pásmo a vaší ruku přitahuje k zemi kromě gravitace ještě onen zákeřný gumicuk přichycený zároveň za nohu. Ve druhé fázi jsme se rozdělili na dvě skupiny. Ta starší trénovala zastavení soupeře s vyražečem nejprve pomocí bočního kopu a poté předního úderu a mladší skupina si pod Víťovým vedením zahrála hry. Po chvilkovém odpočinku po tréninku se několik skupinek vrhlo do dalšího sportování v podobě fotbalu a přehazované. Vše bylo završeno večeří, kterou tým kuchařek a kuchařů zvládl opět na výbornou a po nezbytné večerní hygieně mohli všichni táborníci, patřičně znaveni celodenním dováděním, ulehnout spokojeně do postelí.
